Nikdo není připravený na první sekundu

Útok zezadu: situace, kterou nečekáte

Jdete po ulici. Přemýšlíte nad prací, co jste nestihli. Máte hlad. Musíte později zavolat kamarádovi, protože si chtěl půjčit auto. Vaše pozornost není tady a teď, ale rozprostřená mezi minulostí a tím, co bude v blízké budoucnosti. Je to běžná situace, při které útok nikdo nečeká. A už vůbec ne zezadu.

Běžná situace před útokem, vnímání rizika.

Pokud jste žena s delšími vlasy, velmi častý scénář vypadá jednoduše:

Útok zezadu strhem za vlasy:

1. Bez varování.
2. Bez signálu.
3. Bez času na reakci.

Tento úchop není nic technického. Právě proto funguje. V této chvíli ztrácíte rovnováhu a orientaci zároveň. Zde se láme většina představ o sebeobraně.

Hlava jako páka

Když někdo pracuje s vaší hlavou, ať už tahem za vlasy, tlakem na bradu nebo trhnutím dozadu, nepracuje proti vaší síle, ale proti vaší struktuře. Platí jednoduchý princip biomechaniky →  kam jde hlava, tam jde tělo.

Vyrovnání těla je přímo závislé na pozici hlavy. Jakmile je struktura narušena, ztrácíte stabilitu bez ohledu na to, jak jste silní nebo trénovaní. Proto v těchto scénářích lidé končí na zemi. Útočník jim vezme rovnováhu dřív, než mohli zareagovat, protože on vybral čas, místo i způsob. Vy vstupujete do situace se zpožděním.

Největší mýtus: připravená reakce

Představa, že trénovaný člověk reaguje okamžitě a správně, je spíše přání než realita. První sekunda nepatří vám. Mezi podnětem a vědomou reakcí vždy existuje zpoždění, které nelze odstranit tréninkem. To platí bez ohledu na zkušenost, pohlaví nebo fyzickou kondici. Můžete s touto situací ale počítat a ovlivnit to, co příjde potom.

Co je první sekunda doopravdy

První sekunda nepatří rozhodování, patří reakci nervového systému:

1. úlek,
2. ztuhnutí,
3. zamrznutí.

Jsou to biologické mechanismy, které vědomě neřídíte. V této realitě patrně nebudete křičet, utíkat ani hned aplikovat naučené techniky. Váš mozek situaci bude teprve vyhodnocovat. Proto obecně prezentované řešení (při strhu za vlasy zezadu): „chytnout zápěstí, otočit se a provést techniku“ funguje spíše v kontrolovaném prostředí. V reálném strhu, který je dynamický a razantní, je tento scénář málo pravděpodobný. Realita je, že často skončíte během vteřiny na zemi nebo v těžké destabilizaci.

Druhá sekunda: reálný prostor pro akci

To, co dává smysl trénovat, není první reakce, kterou moc neovlivníte, ale chvíle, kdy se z úleku „proberete“. Druhá sekunda je prostor, kdy začnete znovu vnímat, orientovat se a získávat částečnou kontrolu. Zde je moment, kdy můžete situaci změnit.

Ideální řešení neexistuje

V této fázi už nejde o technickou čistotu. Vaším cílem je narušit stabilitu situace, kterou útočník vytvořil.

To znamená:

1. nezůstat statičtí,
2. být v pohybu (rotace trupu, kopy, údery, výsmyky)
3. nejít do silového přetlačování.

Pákový efekt tělo na tělo nebo ruka na ruku nebude fungovat, pokud jste lehčí nebo v horší pozici. Nikdy nebudete v krizi jednat dokonale, ale pokud víte, že musíte rozhýbat situaci, rozbít stabilitu útočníka a nedovolit útočníkovi vás plně znehybnit nebo „usadit“, máte šanci situaci zvrátit.

Závěr

Útok zezadu není nebezpečný primárně kvůli síle, ale kvůli tomu, že přichází mimo vaši kontrolu. První sekunda patří reakci, ne rozhodnutí. To, co má smysl trénovat a chápat, je moment, kdy se z té reakce vracíte zpět do vědomého jednání. Právě proto je zásadní vědět, co dělat, když už jste na zemi nebo v těžké destabilizaci. Nikdo není připraven na první sekundu, ale můžete být připraveni na tu druhou. Tohle platí ve většině krizových situací, nejen v osobní bezpečnosti.

Autor: Lucie HRON