Jste rozrušení? Pozor! Vaše pracovní paměť udrží jen 4-7 informací

Lidský mozek je úžasný nástroj, který má však své kapacity. Této kapacitě říkáme pracovní paměť. Má svůj biologický limit a dokáže udržet jen pár informací najednou. Každý jedinec s nimi pracuje trochu jinak, ale princip zůstává stejný. Proto je užitečné vědět, kdy je lepší snížit tok dat, abyste při stresu nebo v nebezpečí dokázali lépe reagovat.

„Mentální modely jsou překvapivě silné, zatímco pracovní paměť je překvapivě křehká“

Tento výrok vychází z výzkumů kognitivní psychologie a neurověd. Co to znamená a jak vám to může pomoci v tréninku, v běžném životě nebo v sebeobraně?

Co je to mentální model

Mentální model je vnitřní mapování reality. Ukazuje, jak si člověk představuje, že něco funguje, např. jak brzdí auto, jak funguje počítač, jak reagovat v krizové situaci nebo jak předvídat něčí chování.

Síla těchto modelů je velmi silná, protože je tvořena dlouhodobými informacemi z různých zdrojů a vlastními zkušenostmi.

Tyto zdroje zahrnují

• osobní zkušenosti (co jste kdy zažili, vč. situací s konkrétními lidmi),
• pozorování ostatních (jak reagují jiní lidé),
• učení a trénink (sebeobranné kurzy, výuka řízení, pracovní rutiny),
• informace z médií a prostředí (co čteme, slyšíme, sledujeme, jaké příběhy přijímáme).

Mozek tyto podněty propojuje a „destiluje“ a buduje zjednodušený obraz reality → mentální model.

Mentální model je váš obraz reality

Například zkušenosti s konkrétními lidmi ovlivňují, komu důvěřujete, jak reagujete v komunikaci, a jak rychle vyhodnocujete riziko. Staré vzorce (vaše prožitky v minulosti) uloží váš mozek jako vzorec. V podobných situacích se tento model aktivuje a v případě negativních zkušeností může vyvolat úlek, zamrznutí, paniku nebo chybný úsudek.

Jakmile je model vytvořen, mozek ho používá automaticky. Rychle a s minimální zátěží rozhoduje a řeší problémy, aniž byste museli výrazně přemýšlet. Podobně jako při krizovém řízení, kde dobře natrénované postupy umožňují manažerovi jednat okamžitě a efektivně, i když je okolí chaotické. Mozek se neopírá o přemýšlení, ale o osvojené vzorce.

Všechny vaše mentální modely kompenzují limity pracovní paměti. Máte-li vytvořené silné modely, nemusíte neustále „počítat“, mozek ví, co má dělat. Chová se prediktivně. Pokud vám však nějaká zkušenost a informace chybí (nemáte vytvořený model), například, co dělat v krizové situaci, musí vaše pracovní paměť tyto věci řešit „ručně“.

Váš trénink by měl směřovat k mentálním modelům, ne pouze k tomu, že si zapamatujete kroky (chvaty, páky nebo kde zatáhnout ruční brzdu, kde zmáčknou tlačítko odeslat e-mail).

Využití mentálních modelů

Mechanici, kteří rozumí principům auta umí intuitivně předvídat, co se stane, když se změní jedna proměnná (teplota, tlak). Díky tomuto modelu nemusí držet všechny informace v pracovní paměti, jejich mozek jedná automaticky. Stejně tak zkušení řidiči, kteří chápou, jak technicky vozidlo funguje a proč to tak funguje, dělají většinou méně chyb.

Trénovaní lidé mají zase větší šanci, že se při napadení ubrání. Jejich mentální model udělá to, že se automaticky uzemní – vytvoří pevný postoj, mapují soupeře, kde má slabé (odkryté) místo apod.

Co je to pracovní paměť

Pracovní paměť je krátkodobá paměť, která je velmi křehká. Zvládne běžně udržet 4-7 jednotek informací (Miller, 1956; Cowan, 2001). Bez opakování se informace udrží jen krátce. Pokud musíte pracovat s mnoha úkoly najednou, tato paměť se lehce přetíží a děláte chyby. Buď ty fyzické (zapomenete odbočit při řízení nebo špatně vyhodnotíte situaci).

Selhání pracovní paměti v sebeobraně

V sebeobraně se selhání pracovní paměti může projevit různě. Například zapomenete, kde je úniková cesta, na kterou stranu ustoupit, nebo který chvat použít. Častými důsledky je také ztráta orientace v prostoru, pomalejší reakce, špatné vyhodnocení rizika (podcenění útočníka) a chaotické rozhodování.

Pod tlakem stresu mozek nestíhá zpracovat všechny podněty najednou, a tak se snadno stane, že přehlédnete nebezpečí nebo uděláte krok, který situaci zhorší.

Pracovní paměť pod tlakem v komunikaci

Selhání pracovní paměti se neprojevuje jen fyzicky. Objevuje se například v komunikaci nebo při střetu s osobou, kterou mozek vyhodnocuje jako potenciální hrozbu. V takovém případě často nevíte, jak reagovat a rozhodujete impulzivně až instinktivně.

Mozek špatně zpracovává nové informace, proto se snaží situaci vyřešit jednoduchou cestou → Aktivuje staré osvědčené vzorce. Pokud je však spouštěč (hrozba) silný převezmou kontrolu automatické reakce, často ty instinktivní – zamrznutí, prudký adrenalin nebo panika.

Pracovní paměť pod tlakem při řízení vozu

Během jízdy mozek zpracovává mnoho podnětů (rychlost, vzdálenost, směr, zvuky, provoz). Vědomě udržujete 4-7 informací a pokud jste ve stresu, tak ještě méně.

Pod tlakem se proto snadno stane, že reagujete pomaleji nebo uděláte chybu, například při spěchu na schůzku. Pokud při takové jízdě navíc posloucháte hudbu nebo si povídáte se spolujezdcem, zatěžujete pracovní paměť. Eliminujte proto stimuly, které způsobují přetížení a v ideálním případě, nikam nespěchejte.

Proč přepsat mentální model, který vás učí přežít?

O tom v dalším článku.