Lunární moc v nás

Legendy a mýty civilizací celého světa, neobvykle přesné znalosti mnoha starověkých civilizací od Sumerů po Maje i existence dokonalých staveb, z nichž mnohé se již velmi dlouho nacházejí na mořském dnu, svědčí o tom, že lidstvo vidělo mnohem dále.

Je zřejmé, že naše civilizace, na kterou jsme tak pyšní, je jen jednou z mnoha lidských civilizací, které na Zemi existovaly možná stovky tisíc, možná dokonce milióny let.

Tak, jako se v životě člověka střídá zrození, mládí, stáří a smrt, jaro a léto s podzimem a zimou, období vzestupu, vrcholu, rozkvětu a úpadku i konce, tak se střídá den s nocí.

Obměna dvou vrcholných aspektů LUNÁRNÍ a SOLÁRNÍ moci, toliko důležité pro lidskou mysl i duši.

Jak silný vliv lunárního a solárního aspektu je, můžeme vidět na mnohých náboženstvích. Právě na jejich základě vznikaly ty nejvýznamnější mýty, které ovlivnily miliony lidí na celém světě.

Prapůvodní hermetická víra říká, že prvotní já, duševní podstata, vytváří myšlenky, emoce a představy – Lunární (ženský princip). Zřejmě to bude mít i své opodstatnění z biologického hlediska. (Embrya všech obratlovců jsou nejprve samice). Tj. všichni jsme z Prvotního Zdroje.

Tvořivá lunární energie se množí a přináší další výtvory přijetím energie od svého solárního druha. Tvořivé já (ženské) a vývojové já (mužské) = bytí. Lunární princip tvořitel – příjemce, přijímá stimuly solárního dárce.

(Hermeticky je ženský princip více rozmanitější. Vytváří nové myšlenky, koncepty, nápady a představy. Mužský princip se zas pojí s různými formami směřování vůle. Bez energie mužského principu, by ženský nemohl produkovat žádné originální výtvory. Byl by omezený a opačně). Původní zdroj a stimul = klid a pohyb = BYTÍ.

Jestli si myslíte, že znalosti vlivu luny a solaru na civilizace a náboženství, jsou unikátem, zřekněte se opět svého ega. Žádný vesmír se netočí kolem nás, ani kdyby Luna a Solar splynuly v jeden dokonalý element.

Všechna náboženství a učení napříč celým světem poukazují často na hvězdu Sirius. Ta je nejvíce spojována se staroegyptskou bohyní Isis (Sopdet). Zasvěcení věděli, že energie na Zem prochází sluncem, jež drží náš fyzický svět od původního zdroje ze Siria, který drží náš duchovní svět.

Na Sirius ukazuje pás Orionu. Ten je zasvěcen jejímu manželovi Osirisovi. Číňané, Japonci, domorodé kmeny Severní Ameriky (Seri, Tohono O’odham, Blackfoot, Cherokee, Antares, Skidi, a Aljašští Inuiti z Beringova průlivu), všichni se odkazovali na Sirius.

Bohyně Isis je zobrazována s křídly, což poukazuje na stará vyobrazení našich pra-původců. Okřídlení jsou i křesťanští andělé, 7 křesťanských nebes (7 hvězd pásů Orionu), Sopdet (Sirius), její manžel (Orion) a jejich syn (Venuše), tvoří onu náboženskou triádu.

Samotný náboženský aspekt mnoha mýtů, kdy Atum sám ze sebe stvořil bohyni (bohy), Adam Evu atd. je spojen opět s hvězdou Sirius a očekáváním jejího opětovného příchodu. Tato iniciace nemá žádný genderový podtext, byť mnohá náboženství jej tak interpretují.

Východ Siria – očekávaný návrat Isis z podsvětí, kdy planeta není 70 dní vidět na obloze, se udával v doprovodu jejího manžela Osirise (Orionu). Nejprve se na obloze totiž objevilo souhvězdí Orionu a poté se až objevila dvojhvězda Sirius. Toliko celá záhada.

Tam, kde Slunce zapadá, na druhé straně horizontu vychází Sirius.

Lidé se na Zemi přou o prvenství mezi sebou, ale ve skutečnosti nikomu žádné nenáleží. Část je celek a celek je část.

» Více článků na BLOGu