Nejlepší thajští zápasníci to s váhou zrovna nepřehánějí. Jejich thajský box je ladný jako tanec a díky znalosti duchovního umění a meditace jsou schopni s využitím pohybu těla vyvinout mnohem větší sílu než kdokoli jiný. Při práci s tělem totiž dokážou využít také vnitřní energii.
Zkuste se postavit před boxovací pytel a udeřit s největší razancí. Pravděpodobně úder povedete pouze fyzickou silou s nulovým využitím akcelerace vnitřní energie. Pro západní kultury je absence duchovních hodnot v bojovém umění přirozená, jelikož k takovému učení nejsou žáci vedeni. Silové studium je jednodušší a časově méně náročně než se naučit ovládat a koordinovat vnitřní energii.
Příklad z praxe: Inspirací mi byli lidé lehké váhy. Dokázali porážet mnohem větší soky, kteří měli o několik desítek kilo více než oni. Nakonec jsem měla to štěstí také a pochopila jsem, že ukazatelem síly není velikost ani hmotnost.
Mé vzory jsou pravým opakem obecně uznávaných osobností. Zajímá mě, jak si dokáže poradit s nepřítelem člověk lehké váhy, nikoli urostlý jedinec. (Tito lidé jsou také důležití, jsou zase inspirací pro jiné.)
Pokud jste na tom s váhou jako thajští bojovníci, nyní už víte, že faktorem vítězství není váha ani velikost. Každý byl někdy přemožen a díky pádu musel vykonat interakci – vstát a jít dál.
Co vás donutí ke změně, k akci, k posunu jinam? Pouze podmínky, ve kterých už nemůžete setrvat. Kdyby takové události nebyly, stáli byste celý život na jednom místě.
Vítejte výzvy s klidnou myslí, protože příště, až se probudíte, budete zase o něco lepší.